Čtěte na webu ČT: Soud zrušil jihomoravské zásady územního rozvoje

Komentáře našich kandidátů:

Tak nám zrušili krajský územní plán, paní Müllerová

Když v květnu letošního roku zastupitelé za zelené na jednání zastupitelstva upozorňovali, že by město mělo počkat na rozhodnutí soudu o Zásadách územního rozvoje jihomoravského kraje, než začne vydávat peníze na uvedení územního plánu města Brna do souladu s těmito zásadami, bylo to jako házení hrachu na zeď. Brzy nato, již v červnu, rozhodl nejvyšší správní soud, že ZUR nebyly pořízeny v souladu se zákonem a celé je zrušil.

Žalobu na územní plán kraje nepodali žádní ekologičtí aktivisté, ale obce a občané kraje, kteří se cítí postupem krajského úřadu a rozhodováním krajských politiků poškozeni na svém zdraví a majetkových právech. A nezávislý soud právního státu Česká republika shledal, že mají pravdu.

V čem spočívá problém? Územní plán kraje například vymezuje koridory a rezervy pro budoucí liniové stavby, jako jsou dálnice, železnice, vedení vysokého napětí a podobně. Takový koridor je pak logicky chráněn před jinými záměry a obce ho musí ve svém územním plánu respektovat. To je v pořádku. Pořizovatel územního plánu ale musí prokázat, že nově navržené stavby nezpůsobí překračování hlukových a imisních zákonných limitů. A tam, kde je na jedno místo navrženo staveb víc, musí se vlivy posoudit kumulativně, tedy všech dohromady. A právě to zpracovatel neudělal. Soud správně konstatoval, že čára na mapě sice nehlučí ani nesmrdí, ale může se stát, že samotná silnice nakonec postavit vůbec nepůjde, protože ji nebude možno povolit. Proto se musí proveditelnost záměrů posoudit již v úrovni územního plánu. Pokud tohle krajským politikům nevadí, znamená to buď, že spoléhají na prosazení staveb silou a protizákonně a nebo, což je stejně špatné, jim ani o reálné řešení dopravy nejde, jenom o velkohubé sliby voličům, jejichž nenaplnění se pak případně svede na nějaké zelené. Zajímavé totiž je, že se nestaví nebo nespravují ani ty silnice, proti kterým zelení nikdy neprotestovali. To se týká třeba spojení Pohořelice-Znojmo. To, že druhé největší město kraje nemá dodnes pořádné a bezpečné silniční spojení s Brnem, rozhodně není ostuda zelených.

Jana Drápalová

Nejvyšší správní soud zrušil ZÚR

 Svým rozsudkem zrušil NSS na návrh 14 obcí a dalších soukromých osob 21. 6. 2012 ZUR Jihomoravského kraje. Krátká stručná informace s velkým dopadem na celý kraj. Samotné čtení rozsudku trvalo více než dvě hodiny. A proč takový rozsudek padl?

Hlavním důvodem byl fakt, že se kraj jako pořizovatel ZUR dostatečně neposoudil kumulovaný vliv staveb na životní prostředí. Jenom malý příklad v obci Ostopovice jsou v současné době překračovány hlukové normy a také normy polétavého prachu z provozu dálnice D1, do tohoto prostoru je navrženo připojení silnice R43 a tzv. jihozápadní tangenty. Kraj v návrhu ZUR posoudil vliv jednotlivých staveb, ale jaksi zapomněl, že v uvedené lokalitě se všechny tyto vlivy vzájemně znásobí. Dalším důvodem ke zrušení bylo, že krajští úředníci nejméně v jednom případě upřednostnily jednu z tras komunikace R43 na nátlak politiků, přestože odborné posudky preferovaly jinou trasu.

V mnoha diskuzích jsem zaznamenal názor, že za všechno můžou „ekoteroristé“. Trochu zvláštní. Je nutné si v této souvislosti položit několik otázek. Jsou snad „ekoteroristy“ starostové a zastupitelé 14 obcí kraje, kteří navíc reprezentují velmi široké politické spektrum? Není to náhodou trochu jinak? To že se po mnohaletých pokusech upozornit při jednáních na problémy svých obcí s navrhovanými stavbami obrátili na soud, jako poslední instanci, je špatně? Je představitel obce, který se pokusí o řešení problémů jeho občanů a postaví se krajské mašinerii opravdu ekoterorista? Měli byste, jako občané v čele své obce někoho kdo se pokouší obhajovat Vaše zájmy nebo raději někoho kdo na pokyn z kraje srazí paty a bude poslušný?

Jako starosta jedné z obcí, které podaly žalobu, musím říct, že samotné projednávání zásad územního rozvoje bylo zdlouhavé a můj osobní pocit z postoje zástupců kraje byl následující, navrhujte si, co chcete, nás to moc nezajímá, my si to uděláme po svém. Na webu kraje se dá najít kompletní dokumentace ZUR a tam se může každý přesvědčit jaké návrhy a připomínky byly podány a také jak byly vypořádány.

Součástí rozsudku byla také informace o tom, že napojení dálniční sítě na Rakousko je v PUR určeno jak přes Mikulov, tak přes Břeclav. Tyto trasy zde nejsou uvedeny jako alternativní, ale jako sobě rovné. Při posuzování alternativ se tedy nemá posuzovat, jestli přes Břeclav nebo přes Mikulov, ale jak přes Břeclav a jak přes Mikulov.

Zkusme tedy rozhodnutí NSS vzít jako novou příležitost k tomu, aby zastupitelstvo kraje, které vzejde z podzimních voleb, řádně projednalo zásady územního rozvoje tak, aby už nebyl důvod k jejich napadání u soudu

Josef Hasník