20. 1. 2021
Chrání před poryvy větru, sněhovými jazyky i horkem, snižují prašnost, zadržují vodu při přívalových deštích a zpevňují půdu. Ale co naplat – více než polovina stoletých lip ze Svárovské aleje prý musí k zemi.
Ta přitom letos vyhrála v soutěži o nejkrásnější alej roku, ustoupit však musí plánovanému rozšíření silnice – jinak by prý kraj přišel o dotaci. Petici za její zachování podepsalo už přes dva tisíce místních i přespolních, mezi nimi i nový jihomoravský hejtman Grolich – jenže to bylo ještě před volbami. Dnes tvrdí, že nevěděl, že část stromů je ve špatném stavu a že za každý pokácený strom budou vysazeny dva nové.[1]
Jenže kácet se podle autorů petice nemají jen stromy nemocné, ale také řada zdravých – celkově má z osmdesáti lip vysazených v roce 1920 padnout čtyřicet osm. A že za každou budou vysazeny dvě nové? Sto let rostlý strom a jeho funkci zkrátka dvěma nebo i deseti mladými stromky nenahradíme. Podle přehledů, které od roku 2003 zpracovává organizace Arnika, se navíc ve stromořadích u silnic stále více kácí, než vysazuje, a nepříznivý poměr vykazuje i Jihomoravský kraj – např. v roce 2019 zde bylo podél silnic vykáceno 898 stromů, ale vysazeno jen 557[2]. „Neexistují navíc statistiky, do jaké míry je nová výsadba úspěšná – obzvláště v obdobích extrémního sucha, která prožíváme čím dál častěji, jsou nově vysazené stromy velmi náročné na údržbu a mnohdy usychají. Konečný poměr tak bude zřejmě ještě horší,“ říká spolupředsedkyně jihomoravských Zelených Jasna Flamiková.
„Zlatým pravidlem by mělo být, že pokud někde máme vzrostlé stromořadí, měli bychom udělat vše proto, abychom jej zachovali a patřičně udržovali. Přijít o stoletou alej je horší, než přijít o dotaci. Zničit krajinný prvek, který zkrášluje i chrání své okolí, je horší, než nemít o něco širší pruh asfaltu,“ dodává spolupředseda jihomoravských Zelených Matouš Vencálek.
Foto: Ohlasy.info / Hynek Skořepa
