rozhodla jsem se kandidovat do Senátu Parlamentu České republiky
s podporou Strany zelených, partají vysmívanou zprava i zleva, označovanou za outsidery a amatéry, přesto jedinou, která dokázala obstát v protikorupčním testu.
Jsem (kromě dvouletého členství v dnes již neexistující ODA) celoživotní nestraník a nehodlám na tom nic měnit, přesto je mi milá podpora „outsiderů“ a „amatérů,“ kteří přinášejí do českého veřejného prostoru důležitá témata a postoje, byť to pochopitelně politické „profíky“ ruší při práci. Ve své předchozí práci jako ústavní soudkyně jsem letité profesionály české politiky rušila i já, soudíc dle jejich nedávných reakcí k mnou vyjádřeným názorům na stav současné politiky. Troufám si říct, že si o mně rovněž myslí, že jsem amatér a outsider.
Proč jsem se tedy rozhodla pustit do arény plné „profíků“ a kandiduji do Senátu a proč se obracím na Vás s prosbou o podporu tohoto mého snažení?
Kandiduji do Senátu nikoliv proto, abych získala kariérní ostruhy – nepochybně jsem pracovně dosáhla maxima ve funkci předsedkyně Nejvyššího soudu a především jako místopředsedkyně Ústavního soudu –, ale z pocitu odpovědnosti a snad i jistého dluhu, který vůči občanům Česka mám. Zdá se mi, že by bylo škoda, abych zkušenosti, které jsem získala za posledních dvacet let v předních liniích české justice, jen vyprávěla po večerech manželovi Arnoštovi (jednak slyšel už skoro vše a jednak mě poslouchá čím dál méně).
Senátor má omezené možnosti, nemůžu slíbit ani novou hasičskou zbrojnici, ani nižší daně. Dokážu ale zaručit, že budu ostře vystupovat proti všemu, co jednotlivce redukuje na pouhou součástku velkého mechanismu, budu nesouhlasit s přeměnou ústavy a zákonů v účetní knihu, kde má dáti – dal je důležitější než proč a co kdo komu má dát. Lidská důstojnost, mezigenerační solidarita, sociální vyváženost a férový přístup státu k jednotlivci jsou moje priority.
Přátelé, nejdu do Senátu zbohatnout; ale i kdybych měla zcela zchudnout, nedokážu vést kampaň a oslovovat voliče sama. Nebudu na Vás mávat z billboardů u dálnice, protože na to prostě nemám peníze a nelíbí se mi to. Mou jedinou šancí, jak přesvědčit občany, že má smysl dát mi hlas, protože do Senátu chci jít nejen za ně, ale i s nimi, je Vaše konkrétní podpora a pomoc.
Pokud Vás úplně neděsí představa senátorky Wagnerové v horní komoře Parlamentu České republiky, prosím o jediné. Dejte vědět svým rodinným příslušníkům a přátelům, že je tu možnost volit nezávislou osobnost, která necítí politiku jako novou výzvu, ale cítí ji jako splátku společnosti za štěstí, které mě v pracovním životě potkalo. Zorganizujete-li schůzku, setkání a dáte mi o tom vědět, ráda přijdu za Vámi.
Tento dopis není politický leták, ale pokus oslovit možné sympatizanty jedné kandidátky. Budu nejvíc potěšena, když uvěříte, že jeho osobní tón není předvolební strategie, ale podstata politiky tak, jak ji vnímám.
Už jsem se zmínila, že bez Vás se do Senátu nedostanu, ale možná jsem ještě neřekla, že bez Vás tam ani nechci. Prosím, zvažte moji případnou podporu a buďte aktivní, stejně jako o to usiluji já.
Vaše
