Odpovědi Jany Drápalové na otázky Českého rozhlasu pro volební vizitky pro krajské volby 2012
- Teď máte přesně jednu minutu na představení programu své strany/hnutí/koalice…
Naše kandidátka je společným projektem strany zelených a nezávislých starostů. Jako starostové máme jasnou představu, čím bychom lidem mohli v zastupitelstvu kraje pomoci. Je pro nás důležité, aby vedení kraje skutečně mluvilo se svými občany, chránilo jejich zdraví a životní prostředí pro spokojený život všech generací.
Naší prioritou je kvalitní a cenově dostupná veřejná doprava, budeme tedy prosazovat, aby doprovod dítěte do tří let a senioři nad 70 let mohli cestovat v Jihomoravském kraji zdarma, stejně, jako jsme to již prosadili v Brně.
Náš program se jmenuje Zelená pro Moravu a společně s představením kandidátů z celé Jižní Moravy ho najdete na www.zelenapromoravu.cz.
- Kterou trasu plánované silnice R43 by měl kraj prosazovat? A co by měl pro její stavbu udělat?
R43 je určena pro dálkovou dopravu, musí být skutečným obchvatem Brna a nemůže tedy vést přes Bystrc, Bosonohy a Kníničky. Vzhledem k tomu, že stát na její stavbu stejně nemá peníze, tak i když se ta trasa do územního plánu nakreslí, zůstane roky jenom na papíře. Proto navrhujeme realistické řešení, urychleně modernizovat stávající silnici na Svitavy, aby se stala bezpečnější a rychlejší, hlavně pro ty, kdo z Boskovicka a Blanenska jezdí přímo do Brna.
- Zaměstnavatelé si stěžují na nedostatek řemeslníků a lidí z technickým vzděláním. Měl by kvůli tomu kraj změnit svou síť středních škol a učilišť? Pokud ano, jak?
Ze statistik je zřejmé, že největší nezaměstnanost je právě v oblastech s větší dojezdovou vzdáleností na střední školy. Proto nesouhlasíme s dalším rušením a slučováním středních škol. Lékem pro učňovské školství je větší atraktivita. Po vyučení musí mít mladí lidé perspektivu, že zaměstnání opravdu získají. Podpořili bychom dotace pro malé živnostníky, kteří vezmou učně na praxi., naučí ho řemeslo a když bude šikovný, tak ho i zaměstnají.
- Budete prosazovat nějaká konkrétní protikorupční opatření na úrovni kraje? Pokud ano, jaká?
Nestačí, aby informace o veřejných zakázkách a práci úředníků i politiků byly zveřejněné, ale musí být také srozumitelné a snadno dohledatelné. Když se podíváte na webové stránky kraje, není vůbec jednoduché informace o veřejných zakázkách najít. To bychom změnili.
- Jak by se měl kraj angažovat v oblasti zdravotnictví?
Chceme, aby zdravotní služby byly pro každého dostupné a kvalitní. Proto je důležité, aby nemocnice zůstaly v krajských rukou. Posílit by se měla hlavně péče o dlouhodobě nemocné a pomoc rodinám, které pečují o postižené děti a staré a nemocné rodiče.
- S kým byste po volbách uzavřeli v krajském zastupitelstvu nejraději koalici a s kým byste koalici neuzavřeli za žádných okolností?
My vstoupíme jenom do takové koalice, která zaručí, že nebude dále neúnosně zdražována veřejná doprava, že se brněnské nádraží nebude za drahé peníze nesmyslně odsouvat z centra a nový územní plán nebude prosazován silou, proti vůli obcí a jejich občanů.
To znamená, že ve vedení kraje nechceme být za každou cenu. Už jsme mnohokrát ukázali, že dokážeme být občanům užiteční i v opozici.
(tato volební vizitka bude vysílána v Českém rozhlase)
Chceme nádraží v centru, ale nové a moderní
Projektem tzv. odsunu nádraží z centra Brna se zabývám od roku 1994, kdy jsem se poprvé stala zastupitelkou města Brna. Těsně před volbami zakotvilo zastupitelstvo odsunutou polohu do nového územního plánu Brna. Odpovědně říkám, že jsem se seznámila se všemi studiemi, které byly předtím nebo potom na toto téma zpracovány. Není pravda, že všechny studie odsun doporučily. Existují nezávislé studie, které tento záměr nepovažují za výhodný pro cestující ani pro Brno. Ale ani ty zpracované na objednávku, které v závěru odsun vyhodnotily jako nejlepší variantu, mne nepřesvědčily. Všechny totiž uznávají, že odsunuté nádraží nebude fungovat bez dalších obrovských investic do podzemního severojižního diametru a nových tramvajových linek, bez kterých se k novému nádraží prostě cestující nedostanou. A tyto náklady v rozpočtu projektu odsunu, tak, jak ho připravuje státní investor Správa železniční dopravní cesty, vůbec nejsou. Jediná tramvajová linka ulicí Plotní, kterou město připravuje, situaci určitě nevyřeší a navíc na ni město nemá peníze.
Projekt odsunu se dlouhodobě potýká s takovými problémy, že je vůbec s podivem, že vydávání veřejných peněz na jeho přípravu nezačal ještě kontrolovat NKÚ. Po osmi letech marných snah nemá ještě ani územní rozhodnutí, to první zrušil soud a druhé pro jistotu rovnou sám odvolací orgán, Magistrát města Brna. O dotacích z EU se tedy může jenom zdát. Přes masivní propagaci odsunu za miliony z městského rozpočtu zůstalo procento Brňanů, kteří si přejí nádraží v centru, prakticky stejné, 70%. Nazývat je zpátečníky je zpozdilé. Naopak, desítky let starý koncept odsunu již vůbec neodpovídá požadavkům na moderní osobní železniční dopravu v Evropě. A ti občané Brna, kteří chtějí nádraží v centru, tím samozřejmě nemyslí špinavé a zaplivané současné nádraží, ale nové a moderní. Kdyby se uplynulých dvacet let neztratilo utrácením peněz na přípravu a prosazení nesmyslného odsunu, mohlo být dnes nové nádraží v centru hotové.
Jana Drápalová
Deník Rovnost (22.8.): většina Brňanů chce nádraží v centru
Tak nám zrušili krajský územní plán paní Müllerová
Když v květnu letošního roku zastupitelé za zelené na jednání zastupitelstva upozorňovali, že by město mělo počkat na rozhodnutí soudu o Zásadách územního rozvoje jihomoravského kraje, než začne vydávat peníze na uvedení územního plánu města Brna do souladu s těmito zásadami, bylo to jako házení hrachu na zeď. Brzy nato, již v červnu, rozhodl nejvyšší správní soud, že ZUR nebyly pořízeny v souladu se zákonem a celé je zrušil.
Žalobu na územní plán kraje nepodali žádní ekologičtí aktivisté, ale obce a občané kraje, kteří se cítí postupem krajského úřadu a rozhodováním krajských politiků poškozeni na svém zdraví a majetkových právech. A nezávislý soud právního státu Česká republika shledal, že mají pravdu.
V čem spočívá problém? Územní plán kraje například vymezuje koridory a rezervy pro budoucí liniové stavby, jako jsou dálnice, železnice, vedení vysokého napětí a podobně. Takový koridor je pak logicky chráněn před jinými záměry a obce ho musí ve svém územním plánu respektovat. To je v pořádku. Pořizovatel územního plánu ale musí prokázat, že nově navržené stavby nezpůsobí překračování hlukových a imisních zákonných limitů. A tam, kde je na jedno místo navrženo staveb víc, musí se vlivy posoudit kumulativně, tedy všech dohromady. A právě to zpracovatel neudělal. Soud správně konstatoval, že čára na mapě sice nehlučí ani nesmrdí, ale může se stát, že samotná silnice nakonec postavit vůbec nepůjde, protože ji nebude možno povolit. Proto se musí proveditelnost záměrů posoudit již v úrovni územního plánu. Pokud tohle krajským politikům nevadí, znamená to buď, že spoléhají na prosazení staveb silou a protizákonně a nebo, což je stejně špatné, jim ani o reálné řešení dopravy nejde, jenom o velkohubé sliby voličům, jejichž nenaplnění se pak případně svede na nějaké zelené. Zajímavé totiž je, že se nestaví nebo nespravují ani ty silnice, proti kterým zelení nikdy neprotestovali. To se týká třeba spojení Pohořelice-Znojmo. To, že druhé největší město kraje nemá dodnes pořádné a bezpečné silniční spojení s Brnem, rozhodně není ostuda zelených.
Jana Drápalová
