7. 10. 2023
Zastavení projektu třetího kotle SAKO Brno zdraží Brňanům teplo i odpady.
Bezprostředně v souvislosti s válkou na Ukrajině došlo k dramatickému zvýšení cen plynu a elektřiny. Obyvatelé Brna silně pocítili, co je to závislost našeho města na ruském plynu. Hluboko do svých rozpočtů za účty spojené s teplou vodou a teplem museli sáhnout i přesto, že centrální zásobování Brna teplem využívá už z nejméně 20% tepla vyrobeného z odpadu v SAKO Brno. Obdobně tomu bylo i s elektřinou. Z odpadů SAKO Brno vyrobí cca tolik elektřiny, kolik za rok spotřebuje celý městský dopravní podnik.
Pro vysvětlení: Společnost SAKO Brno provozuje zařízení na energetické využití odpadu, v roce 2010 byly dva ze tří kotlů vybourány a postaveny nové. Následně byl třetí kotel zbourán s úmyslem ho později rovněž postavit nový. Na modernizaci zařízení tehdy SAKO Brno a.s. čerpala 65 milionů EUR z evropských fondů. V současnosti dva kotle spalují veškerý zbytkový (po vytřídění) odpad z Brna a odpady z Jihomoravského kraje a části kraje Olomouckého a Vysočiny.
Odpad je jediné palivo, za který platí jeho dodavatelé. Sako Brno po modernizaci produkuje 1 milion Gigajoulů tepla (20% spotřeby Brna) a za 208 KĆ za jeden GJ ho dodává do teplárenské sítě Brna. To je za méně, než za kolik se dá vyrobit teplo z plynu. Ani v době plynové krize se nenavýšila cena tepla dodávaná ze spalovny. Tedy když připočteme průměrnou cenu distribuce tepla v centrální brněnské síti cca 300 – 400 Kč/GJ, je odpovídající cena tepla pro odběratele na úrovni cca 500 – 600 Kč. Tato cena je dlouhodobě udržitelná a bude dokonce menší, než v nově budovaném zdroji na štěpku. Za nákup štěpky totiž budou Teplárny Brno platit.
Cena paliva ovlivňuje výslednou cenu tepla výrazně. Je to tím, že náklady na provozování energetického zařízení jsou podobné. Navíc vyprodukovaná energie z odpadu není zatím zatížena emisními povolenkami (zpoplatnění úhradou plateb povolenek se očekává mezi roky 2028–2030, ale lze očekávat navýšení max. cca do 100 Kč/GJ.). Třetí kotel vyrobí dalších nejméně 300 až 400 GJ tepla pro Brňany za nízkou cenu a další významné množství elektřiny využitelné pro Brňany. Dlouhodobě stabilní cenou tepla ze SAKO záměnou zdroje tepla z plynu za odpad významně sníží a stabilizuje z dlouhodobého hlediska cenu tepla celkově. V době energetické krize a strategie „nezávislosti na ruském plynu“ dost pádný argument, ne?
Pokud bychom přistoupili na tezi, že by se energeticky využíval jenom odpad z Brna, přijde společnost o příjmy za odpad mimo Brno. Tím by došlo k tomu, že náklady na provoz zařízení budou platit pouze Brňané. Brno přitom obdrželo dotaci z EU ve výši 2,8 mld. Kč na výstavbu třetího kotle. Pokud by se ale tento kotel nepostavil, jak bez jakékoliv diskuse náhle otočilo současné vedené města, budou Brňané nadále platit vysoké ceny tepla vyráběného z plynu namísto cesty dlouhodobé cenově přijatelné nezávislosti.
Zastavení projektu ve fázi těsně před realizací znamená zmaření mnohamilionových nákladů na přípravu.
Zastupitelstvo Brna rozhodlo o realizaci projektu před pěti lety, od té doby bylo vynaloženo spousta nákladů na přípravu, právní analýzy, ekonomické analýzy, EIA (posouzení vlivu na životní prostředí), stavební povolení náklady na výběrové řízení, integrované povolení, žádost o dotaci z modernizačního fondu (přiděleno 2,8 miliardy). Třetí kotel K1 bude navíc doplněn systémem čištění spalin, který bude splňovat přísnější imisní limity EU, platné od roku 2030. Čištění spalin u dvou stávajících kotlů bude nutné rovněž na tyto limity modernizovat, tedy k jejich rekonstrukci musí dojít dříve, než uvádí současné vedení města.
Dopady na životní prostředí a kvalitu ovzduší v Brně.
Dopady na životní prostředí projektu byly vyhodnoceny v posouzení vlivu na životní prostředí (velká EIA) s kladným výsledkem. Rada města Brna v rámci procesu dala za město jako účastníka kladné stanovisko. Čerstvě publikované stanovisko náměstka Kerndla o tom, že Brňané budou zatěžováni dalším znečišťováním ovzduší je zcela populistické. Úroveň čištění spalin ze zařízení na energetické využití odpadů je nejvíce propracovanou a monitorovanou technologií z energetických zařízení a garantuje naprosto minimální hodnoty. Záměna výroby tepla z odpadů je na úkor výroby tepla z plynu, který je taktéž významným producentem CO2.
Pokud máme dbát o čistější ovzduší v městě Brně, potom je třeba se zaměřit na zplodiny z dopravy, která je i značným producentem prokazatelně toxických a karcinogenních látek přímo v dýchací výšce obyvatel a dětí.
Nikoliv spaliny z energetického využívání odpadů, které jsou nejenom mnohonásobně nižší na zcela minimální měřitelné úrovni a jsou navíc ještě rozředěny odvodem do vysokého komínu. Politická strana pana náměstka Kerndla je za dopravu ve městě dlouhodobě odpovědná, Namísto toho, aby řešila pro občany Brna opravdu životu nebezpečné znečištění ovzduší z dopravy, raději odvádí pozornost na zástupný „problém“ a „fakticky neměřitelné“ dopady do kvality ovzduší z energetického využívání odpadů v Brně.
Třetí kotel a energie jím vyrobená je v souladu s platnou energetickou koncepcí Brna a jeho energetické využívání s Plánem odpadového hospodářství Jihomoravského kraje.
Pokud zastupitelstvo Brna rozhodne o zrušení projektu, přijme rozhodnutí v rozporu se stávající platnou energetickou koncepcí, která třetí kotel považuje za důležitý projekt ke zvýšení energetické soběstačnosti a bezpečnosti Brna. Na nové energetické koncepci se teprve začíná pracovat, a i její zadání s třetím kotlem počítá. Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje počítá s energetickým využívání odpadu z celého Jihomoravského kraje a ukončením skládkování v souladu s aktuální odpadovou legislativou. Předpoklad, že by v Jihomoravském případně v Olomouckém kraji vznikla další malá zařízení na energetické využívání odpadu, která by konkurovala brněnské spalovně, je velmi nepravděpodobný. Podmínky pro postavení takového zařízení na zelené louce a vyřešení dodávek tepla do teplárenské sítě nemá v Jihomoravském kraji ani v Olomouckém kraji žádné město. Bez využití tepla není možné získat integrované povolení pro ZEVO, ani dotaci a vyrábět jenom elektřinu se ekonomicky nevyplatí. ZEVO se navíc vzhledem k nákladům na čištění spalin a doprovodné technologie nevyplatí stavět menší, než na 100 tisíc tun.
Závěr:
Je naprosto nepřijatelné zastavit projekt způsobem, kdy zastupitelé nemají téměř žádné informace a mají narychlo přijmout tak závažné rozhodnutí v rozporu s platnými koncepčními dokumenty, se všemi dosud schválenými kroky a připravit tak Brňany o 2,8 miliardy z Modernizačního fondu. Toto rozhodnutí je zcela evidentně v rozporu s péčí řádného hospodáře. Taková změna by měla být podrobena široké odborné diskusi, ne podložena narychlo vytvořenými pseudoargumenty. Jde zejména o cenu tepla pro Brňany. A také o transparentnost informací o tom, jaký budou mít kroky vedení města vliv na tuto cenu do budoucna. Už od jara se na ZMB ptáme na to, jaká bude cena pro koncového uživatele v případě tepla z Dukovan. Informace oficiálně nemáme, ale neoficiálně to bude okolo 1200 Kč/GJ. To je dvakrát víc, než cena ze SAKO.
Každý takto velký projekt přináší logicky řadu rizik. I při modernizaci prvních dvou kotlů mezi lety 2006–2010 byla identifikována řada rizik, která se nakonec podařilo vyřešit. SAKO Brno a.s. je dnes jednou z nejúspěšnějších městských společností, která přináší Brňanů řadu pozitiv, včetně nižších cen tepla a odpadů.
Vyzýváme zastupitele Brna, aby za těchto podmínek nepřijímali takto špatné a pro občany Brna nevýhodné rozhodnutí.
Jana Drápalová, tel. 721 636 486
